Hospitál Kuks

Na horním toku Labe, od jara do podzimu zahalen omamnou vůní všemi barvami hrající bylinkové zahrady, se rozkládá teprve nedávno zrekonstruovaný rozsáhlý barokní areál hospitálu Kuks. Za jeho zrozením stojí hrabě František Antonín Špork, který do areálu otiskl část svého mecenášského já.

Za celou myšlenkou původně stálo objevení nedaleko vyvěrajících minerálních pramenů. Nicméně prvotní představa lázní, které své klienty stavěly na nohy již od roku 1695, se nakonec proměnila v mnohem rozsáhlejší projekt. A tak se malá vesnička Kuks (dnes s necelými třemi sty obyvateli) mohla pyšnit neuvěřitelnými skvosty - lázněmi, divadlem i závodištěm, zámkem, kostelem, špitálem s rozlehlou zahradou i druhou nejstarší barokní lékárnou ve střední Evropě.

Bohužel prvotní myšlenky a slávu velmi brzy odplavily povodně, zničily požáry i lidská hloupost. Zámek na levém břehu Labe byl v roce 1901 stržen a dnes ho připomíná již jen kaskádové schodiště se sochami tritonů a kašnami. A souboj s časem zde vedou i sochy Matyáše Bernarda Brauna David a Goliáš. Jak se tady dříve žilo, si dnes můžeme už jen představovat podle dochované skupinky roubených chaloupek, bývalého správcovského domu či části lázeňského komplexu.

Pravá strana Labe nám zato ze své historie může povídat mnohem více. V první polovině 18. století tu vyrostl kostel Nejsvětější trojice, pod nímž se nachází krypta rodiny Šporků, lékárna U Granátového jablka, a také špitál původně pro chudé a vysloužilé vojáky hraběte Šporka, později spravovaný řádem Milosrdných bratří a fungující jako nemocnice pro široké okolí. A právě v těchto prostorách se dnes nachází České farmaceutické muzeum a ve sklepeních Česká banka vín. Zahrada u hospitálu, která dříve svým bohatstvím zásobovala místní lékárnu, naznala změn v roce 2015 a opět se proměnila v nádherně vonící bylinkovou oázu klidu s ovocnými stromy i zeleninou. Bohužel hřbitov náležející ke kostelu byl v průběhu let vyrabován a zničen.

O veskrze jedinečnou výzdobu celého areálu hospitálu se postaral již výše zmiňovaný Matyáš Bernard Braun. Na terase si můžeme prohlédnout kopie jeho nejznámějších děl, pojetí dvanácti lidských ctností a neřestí: Anděl blažené smrti, Víra, Naděje, Láska, Trpělivost, Moudrost, Statečnost, Cudnost, Píle, Štědrost, Upřímnost a Spravedlnost, a dále Plačící anděl, Pýcha, Lakota, Smilstvo, Závist, Obžerství, Hněv, Lenost, Zoufalství, Lehkomyslnost, Pomluva a Lstivost (originály se nacházejí v lapidáriu v pevnostním městě Josefov).

V lese za hospitálem naleznete dnes již bohužel značně zchátralý Braunův Betlém.